PONUKA PRÁCE FYZIOTERAPEUT

Príjmeme fyzioterapeuta/ku s minimálne ročnou praxou, ovládanie diagnostiky a terapie funkčných porúch podmienka, samostatnosť, vzťah k práci, flexibilita, kreativita, licencia A vítaná.

Práca v prestížnej zdravotníckej spoločnosti. Benefity, výborné pracovné prostredie, primerané platové ohodnotenie, sústavné vzdelávanie.

Životopis a motivačný list posielajte na adresu: Premium Fit s.r.o. Eisteinova 18, 851 01, Bratislava alebo na: rehabilitacia@golemclub.sk

Osobný pohovor sa uskutoční na základe telefonického dohovoru.

Predstavujeme vám nové stránky fyzioterapiabratislava.sk, na ktorých nájdete prehľadné zoznamy fyzioterapeutických ordinácií v Bratislave. Ak ste na stránkach nenašli vašu súkromnú ordináciu, alebo ordináciu, s ktorou máte dobré skúsenosti, napíšte nám info@fyzioterapia.net. Pomôžte nám zostaviť aktuálny zoznam fyzioterapií v Bratislave, kde môžete zároveň písať na jednotlivé ordinácie recenzie a pomôcť tak ďalším užívateľom stránok pri výbere kvalitnej fyzioterapeutickej starostlivosti v Bratislave.

Do privátní ambulance Rehabilitace Rehasport v Praze 10-Benicích, hledáme kolegu/kolegyni fyzioterapeuta na poloviční úvazek s možností rozšíření. Čeká vás příjemné prostředí, nejmodernější přístroje, široké spektrum pacientů převážně z řad sportovců či aktivních jedinců, možnost podílení se na zdravotnickém zajištění sportovních akcí a atraktivní finanční ohodnocení. Požadujeme alespoň 2 roky praxe, spolehlivost, loajalitu, časovou flexibilitu, smysl pro pořádek a zodpovědné jednání vůči klientům i zaměstnavateli.

Upřednostňujeme uchazeče se znalostmi McKenzie metody (alespoň kurz A, B), ochotu vzdělávat se dle charakteristiky zařízení. Vhodné pro fyzioterapeuty bydlící na J a JV okraji Prahy či v Říčanech a okolí. Nástup možný od října 2014. V případě zájmu o práci v kolektivu Rehabilitace Rehasport zasílejte strukturovaný životopis na: jitka@rehasport.cz.

Bolesti zad a pohybového systému tvoří hlavní náplň většiny pracovišť léčebné rehabilitace, neurologie a dalších participujících oborů. Tento fakt je tak markantní, že se rehabilitace bohužel v očích odborné i laické veřejnosti stává synonymem pro léčbu bolestí zad. Většina z nás, kteří se s problematikou setkáváme, víme , jak žalostné je povědomí některých lékařských odborností o etiologických možnostech a neurofyziologických aspektech těchto bolestivých stavů. Zde mám na mysli především schopnost uvažovat o zdrojích  bolesti  jinak než obvyklým strukturálním přímočarým způsobem. Dnešní medicína bohužel do značné míry přijímá materialistické uvažování dnešní společnosti a v oblasti léčby bolestivých stavů se její největší zbraň v podobě sofistikovaných zobrazovacích a elektrofyziologických metod stává její největší slabinou. Diagnostické uvažování ve smyslu : “ tam musí něco tlačit “ vede jak ze strany lékařů, tak ze strany pacientů ke konzumnímu abusu CT a MRI  diagnostiky.  Denně se setkáváme s lidmi, kteří jako svoje obtíže pohnutým hlasem líčí nejrůznější protruze, nárůstky, zakřivení, posunutí, lordózy, bloková postavení a další “ hrůzy” diagnostikované a hodnocené bez klinického feedbacku na MRI a CT. V horším případě pak končí tito lidé na sporně indikovaných neurochirurgických zákrocích, které kupodivu nepřináší žádoucí efekty. Naprosto šokující je pak pro mne osobně zjištění, že u člověka , který podstoupil operační zákrok , nikdo z lékařů neprovedl alespoň bazální manuální palpační  vyšetření postižených oblastí. Koneckonců proč ? Měl přece MRI.
Mnozí z nás znají okřídlené rčení o tom ,  že ten kdo léčí bolest tam, kde ji pacient cítí , je ztracen. Sám jsem jako lékař  během své praxe poznal několik pracovišť různých typů . Jako IT konzultant jsem měl možnost navštívit rehabilitační zařízení  napříč  ČR. Z těchto zkušeností vím, že požadavky na “ patlání parafínu” , elektroléčbu ( bez jakékoliv specifikace ), masáže a šetrnou rehabilitaci LS páteře jsou zcela běžnou praxí indikujících specialistů. Lze jim to však vyčítat ?  Obávám se , že ne. Jako lékař neurolog jsem se s funkčním pohledem na problém setkal  poprvé na kurzu manuální medicíny. Přestože dnes koncept kloubních blokád a preferenci kloubních manipulací osobně považuji za překonaný , definitivně jsem tehdy před 14 lety změnil svoje uvažování.

 

Myofasciální zdroje  bolesti

Svalová hmota dosahuje 30-45% podílu na celkové hmotnosti těla. Uvědomíme-li si , jak jsou svaly Stvořitelem konstruovány, o jak geniální percepčně-výkonnou  strukturu jde, je s podivem, jak je z hlediska nocicepce ignorována.  Sval je inteligentní struktura živě reagující napětím a délkou na požadavky plynoucí z našich přirozených potřeb.  Svaly jsou našim výrazovým prostředkem, efektorem našich gest a mimiky. Stav svaloviny je indikátorem naší tělesné a duševní pohody. Svaly jsou elektrolytem, kde v reálném čase proudí megabity informací aferentně-eferentním směrem za neustálé zpětnovazebné kontroly periferie – CNS. Žádná jiná struktura nemá tak blízko k nervovému systému než svaly. Nervosvalové ploténky zhmotňují informaci a ideu ve viditelný a hmatatelný pohyb řízený neuromediátory.  Proto je také rozumné používat pro pohybový systém výraz neuromuskulární, který vystihuje integrální jednotu obou systémů. Svaly jsou složité, je jich přes 600, dají se špatně zobrazit, nedají se snímkovat, nedá se na ně přímo sáhnout. Koneckonců vyšetřovat v 21. století něco pohmatem …?! To vše možná vede k jejich ignoraci z hlediska primárního zdroje  bolestí.

 

Myofasciální trigger body

Esenciálním projevem myofasciální poruchy je trigger ( spoušťový bod ) bod ( dále jen TrP).  Mnoho lékařů o existenci trigger bodů netuší nebo je jejich představa o jejich podstatě velmi zjednodušená. V první řadě je potřeba uvést, že v případě TrP nejde o nějaký abstraktní fenomen , nýbrž o palpační diagnostice dobře přístupnou změnu . TrP se obvykle projevuje jako dráždivý locus nebo uzlík ve svazku stažených svalových vláken ( taut band ). Jde o kontrakční uzlíky vznikající ve spojitosti s excesivním uvolněním  acetylcholinu z nervosvalové ploténky.   Perzistující kontrakce s aktivací aktin-myosinového komplexu vede ke zvýšeným nárokům na dodávku energie pro udržování kontrakce, přičemž se současně uplatňuje i relativní hypoperfúze kontrakčního uzlu vedoucí k ischemii. V místě TrP chybí energie ( ATP ) pro pohon kalciové pumpy, která vrací Ca 2+ ionty potřebné pro aktivaci aktin-myosinového komplexu do sarkoplazmatického retikula a nastává energetická krize. Následně dochází k uvolňování zánětlivých mediátorů z  postižené tkáně  ( bradykinin, substance P, CGRP a další ) s prokázaným nociceptivním potenciálem. Právě tyto neuromediátory jsou odpovědné za tzv. periferní senzitizaci ( zcitlivění ) vedoucí k multiplikaci bolestivé aference směřující k zadním rohům míšním. Někdy se mluví o tzv. nociceptivním bombardování. Zvýšená aference pak vede na úrovní míšní a supraspinální k senzitizaci centrální. Mění se konektivita neuronů zadních rohů, rozšiřují se neuronální receptorové pole pro vnímání nocicepce a dochází k synaptické reorganizaci. To vše velmi zjednodušeně řečeno vede k fenoménu přenesné bolesti, která je pro myofasciální syndromy typická. Periferní a centrální senzitizace spolu s neuroplasticitou CNS jsou pak odpovědné za chronizaci bolestí.

 

Přenesené bolesti

Fenomén přenesené bolesti je dalším typickým projevem  myofasciálních poruch. Již z prací Kellgrena a později Travellové a Simonse je známo, že každý sval resp. jeho část  je schopen produkovat poměrně typické bolestivé  vzorce s periferním  šířením.   Tyto vzorce jsou navíc poměrně  interindividuálně stabilní a charakteristické.  Bolesti jsou zajímavé tím, že nerespektují neurologickou topickou projekci ( dermatomy).  Často jsou pak vnímány jako tupé, hluboké neohraničené.    Bolesti mohou být snadno zaměněny za bolesti radikulární nebo viscerální. Typickou vlastností je jejich provokace nebo zesílení polohou těla nebo pohybového segmentu nebo aktivací svalovou.  Přenesené bolesti nemusí mít vysloveně algický charakter, ale může jít o projevy senzitivního dyskomfortu,  hyperestezii nebo allodynii v určité oblasti.


Motorické a vegetativní symptomy

TrP jsou kromě bolestí také zdrojem motorické a vegetativní symptomatologie.  Zvýšený tah svalových vláken zavzatých do TrP vede ke kompenzačnímu prodloužení sarkomer v oblasti svalového úponu s iritací úponové porce svalu . Výsledkem je pak symptomatologie entezopatická, navíc mnohdy komplikována reflexní inhibicí okolních svalových vláken .  Tyto změny  pak vedou k omezení pohybového rozsahu v pohybovém segmentu nebo kloubu a vnitřní svalové dysbalanci. Autonomní symptomy  bývají  často diskrétní a zahrnují především změny kožní teploty, prokrvení a potivosti.
Spontánní produkce senzitivních, algických, motorických a vegetativních symptomů je typickou vlastností aktivních TrP.   Navíc je důležité , že  pacient  poznává symptomatologii produkovanou aktivními TrP jako známou a typickou pro jeho potíže.    Latentní body  nejsou obvykle  zdrojem spontánní nociceptivní produkce, ale  bývají zdrojem omezení pohybových rozsahů.    Bolestivá a senzitivní symptomatologie se obvykle projeví až při jejich podráždění. Navíc jde v tomto případě o bolesti , které pacient neklade do přímé souvislosti s jeho obtížemi.   V zónách přenesených bolestí se pak mohou vyskytovat satelitní TrP přispívající k řetězení  obtíží.

 

Minininvazivní terapie myofasciálních bolestivých syndromů

Terapie  myofasciálních syndromů  je v našich zemích téměř výhradně založena na neinvazivních a nepřímých terapeutických postupech s dominancí postizometrické relaxace a ischemické komprese a s využitím kombinované elektroterapie. V posledních dvou dekádách se v zahraničí intenzivně rozvíjí koncept trigger point modelu techniky Dry Needling. Jde o použití tenkých pružných  solidních jehel o průměru od 0,2 do 0,3 mm aplikovaných zaváděcí trubičkou do oblasti svalového trigger bodu. U nás existuje povědomí o technice zvané suchá jehla, ale bohužel málokdo skutečně  ví, jak se vlastně technika provádí. Většinou se setkávám s představou, že se místo obstřiku s mesokainem píchne do místa bolesti injekční jehla .
Dry needling se vyvinul v podstatě jako vedlejší produkt  akupunktury , kdy akupunkturisté empiricky došli k tomu , že aplikace jehly do určitých míst svalu přinášela okamžitý efekt na zmírnění svalového napěti.  Po pracích vydaných Kellgrenem, Travelllovou a Simonsem bylo patrné, že oněmi místy , jsou svalové trigger body. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se začínají objevovat první systematizované studie a snahy o konceptuální použití techniky. Okolo roku 2000 se pak objevují práce zaměřené na využití nízkofrekvenčních proudů aplikovaných perkutánně přes jehly do svalových TrP. Elektrostimulační techniky se pak objevují pod různými názvy jako NEIMS ( needle electrical intramuscular stimulation ) nebo PENS ( percutaneous electrical nervel stimulation ).

 

Dry needling

Podmínkou  provádění miniinvazivního ošetření je detailní znalost anatomických poměrů včetně tzv. cross section anatomie a znalost vzorců přenesených bolestí generovaných jednotlivými svaly. Je  nutné umět analyzovat bolestivý region v kontextu možného podílu přenesených bolestí. Ošetření se zpravidla provádí ve směru z centra do periferie ( centrifugálně ). Vycházíme totiž z empirie, že periferní trigger body  bývají velmi často satelitní povahy a často spontánně mizí po ošetření  primárního aktivního bodu. Při palpaci inkriminovaného svalu detekujeme tuhý snopec vláken, který v případě aktivního TrP obsahuje hyperiritabilní uzel generující bolest, kterou pacient identifikuje jako jemu známou. Často se při palpaci takového místa objeví lokální záškubová reakce nebo jump sign ( pacient sebou trhne ).  Místo s TrP fixujeme u dobře přístupného svalu mezi ukazovák a palec klešťovým hmatem. U plochých svalů fixujeme bod mezi dva prsty položené břišky na sval. Délka použité jehly je odvislá od hloubky TrP. Pro zavedení se používá speciální zaváděcí trubička ( obvykle součástí balení ). Jehlu poté zavádíme do hloubky svalu pod úhlem specifickým pro konkrétní anatomickou lokalitu. Při kontaktu s aktivním TrP se objeví rychlý svalový záškub a pacient ucítí zpravidla bolestivost jak v místě aplikace, tak po kratší latenci také v referenční zóně svalu ( přenesená bolest ). Po dosažení TrP provádíme repetitivní vpichování jehličky pod měnícím se úhlem tak, abychom vyvolali lokální záškubovou reakci a zasáhli co největší objem vláken kontrakčního uzlu. Jehlování opakujeme zpravidla do doby, než se sníží intenzita a frekvence záškubů. Osobně pak jehličku v místě bodu ještě na několik minut ponechávám   s tím, že několikrát provádím její lehkou rotaci. Tím dochází k ultralokálnímu strečinku svalových vlákének procházejících TrP  tak, že se lepí fibrinem na jehlu jako “těsto na vařečku”.

 

NEIMS

Inzerované jehličky mohou být pak v další fázi ošetření použity jako elektrody pro přímou svalovou stimulaci nízkofrekvenčním proudem.   Jehla  v TrP bývá používána jako katoda . Cílem je dosáhnout nadprahové motorické intenzity, která se projeví jako svalové záškuby ve frekvenci 2-10 Hz. Jde tedy o elektricky provokovanou lokální záškubovou reakci.  Používají se asymetrické bifázické proudy s délkou impulsu do 500 սs.  Délka aplikace nepřesahuje obvykle 10 minut nicméně zatím chybí obecný konsensus.

 

EFEKT TERAPIE

Efekt použitých technik lze rozdělit na přímý a nepřímý.   Přímým mechanickým kontaktem hrotu jehly s vlákny TrP dojde k přerušení ošetřených svalových vláken a k prudkému poklesu jejich napětí. Dojde k normalizaci délky pasivně protažených sarkomer v periferních částech svalu a ke zmírnění tahu na začátku a úponu ( obr. 2). Nepřímo pak dochází k intenzivnímu nociceptivnímu vstupu do CNS s reflexní odezvou na úrovni svalu . Nepřímo se pak uplatňují s velkou pravděpodobností také galvanické jevy startované inzercí kovu do svalu a bylo prokázáno , že bezprostředně po ošetření dochází k prudkému poklesu koncentrace zánětlivých mediátorů v oblasti TrP. Vlastní efekt je předmětem probíhajících studií a není třeba zastírat , že substrát metody je spíše v empirické rovině.  Komplikací mohou být spíše ojediněle menší hemathomy nebo několikahodinová bolestivost . Jde ale spíše o frekvenci výjimečnou. Zánětlivé komplikace se při dodržení desinfekčních pravidel neobjevují a poranění cévních struktur nebo orgánů ( pneumothorax ) je při respektování anatomických poměrů velmi vzácné. Pacienti nemají žádná omezení a bezprostředně po ošetření je vhodné doplnit manuální techniky  zacílené na release ošětřených tkání. Hojení svalových vlákének probíhá cca 7-10 dnů.   Do té doby není vhodné opakovat terapii v místě dříve ošetřeném.


Obr. 2 . Schéma Dry Needling. Sarkomery TrP a normálního vlákna.

 

autor:

MUDr. Tomáš Vilhelm

info@vertebra.cz

www.vertebra.cz

tel.: 773 560 897

odkaz na plakáty TrP http://www.vertebra.cz/plakaty/

 

Posledným partnerom, ktorého by sme vám radi predstavili a ktorý nám venoval hlavnú cenu do súťaže o najlepší článok, je firma Tumag. Firma Tumag vyrába magnetické podušky. Viac sa dozviete v tomto článku. Ďakujeme!

TUMAG

Magnetické podušky TUMAG jsou fyzikální pomůcky pro rehabilitaci pohybového ústrojí pomocí magnetického pole. Podušky jsou určeny pro léčbu bolestí kloubů, páteře, svalů a bolestí revmatických. Magnetické pole pozitivně působí na živou tkáň, zlepšuje propustnost buněčných membrán a okysličení krve. Výrobky mají celkové rehabilitační účinky a snižují, v mnoha případech, odstraňují spotřebu chemických léků. Vše jednoduchým způsobem – při odpočinku, spánku nebo běžné denní činnosti. Výrobky jsou ve formě ortéz, dále vyrábíme univerzální podušku, kterou je možné použít pro léčbu různých částí těla a auto opěrku, která zabraňuje ztuhlosti svalů, páteře a pozitivně ovlivňuje bezpečnost jízdy.

MAGNETICKÉ PODUŠKY TUMAG jsou zhotoveny na základě českého patentu certifikovaného výrobce Ing. Zdeňka Tuvory a Schvalovacího výměru MZČR. Klinické testy proběhly za účasti mnoha lékařů a odborníků v dané praxi, například primáře MUDr. Jiřího Chvojky, CSc.

Výrobky firmy TUMAG pomáhají fotbalistům FK Dukla Praha a úspěšným účastníkům Evropské ligy FC Slovan Liberec.

Vyjádření maséra A týmu FK Dukla Praha Radka Havaly:
“Magnetické podušky využívají zejména hráči s chronickými potížemi. Díky této terapii se “progres” těchto poranění zpomaluje a hráčům tímto prodlužuje jejich sportovní kariéra.”

Zbyněk Pospěch při rehabilitaci

Vyjádření sportovního ředitele FC Slovan Liberec a úspěšného profesionálního fotbalisty Ing. Jana Nezmara:

„Po ukončení kariéry profesionálního fotbalisty a mém přechodu do pozice sportovního ředitele FC Slovan se mi úplně změnil denní režim a především cestování v autě mám teď mnoho. Především záda se s tímto přechodem vyrovnávají velice těžce a stávalo se, že jsem už po hodině jízdy nemohl v autě vydržet. Magnetická poduška Tumag mi od těchto bolestí výrazně pomohla a věřím, že bolesti brzy zmizí úplně. Otázka zdravotní péče o hráče je pro nás velmi důležitá, a proto jsme zahájili spolupráci s firmou TUMAG.“

Jiří Pimpara při rehabilitaci

Nyní nabízíme Vánoční slevu 15 % na všechny naše produkty, které si můžete prohlédnout na www.etumag.cz

Ak aj vás trápia bolesti chrbtice, skúste si spomenúť na ich začiatok. Zamyslite sa nad tým, čo ste urobili pre to, aby to tak nebolo. Väčšina z vás si zájde na masáž, do sauny, či do wellnes… Ak bolesť neprestáva a naďalej alebo opakovane vám znepríjemňuje život, rozhodnete sa vyhľadať odborníka. Ak sa vyšetrenia začnú a aj skončia u praktického lekára, pravdepodobne odídete s tabletkami na relaxáciu svalov, analgetikami, prípadne s brožúrkou cvikov, ktoré máte vykonávať doma alebo v práci. V lepšom prípade skončíte u neurológa, chirurga, ortopéda, či iného špecialistu a nastane kolobeh vyšetrení. Ak sa nepotvrdí deformácia platničiek, degeneratívne ochorenie, či iné poškodenie tkanív, špecialista vám pravdepodobne naordinuje obstreky, medikamenty a pošle vás oddychovať. Takto zvolená forma liečby je ale iba prechodným riešením…

Ak sa nenájde problém v štruktúre samotnej chrbtice, môže ísť o takzvanú funkčnú poruchu. Ide o preťaženie určitých svalových skupín na základe nesprávne vykonávaných pohybov a držania tela, kedy sa telo po niekoľkých takto strávených rokoch začne brániť bolesťou. Tkanivo sa jednoducho „zablokuje“ a vďaka bolesti vás princi túto nesprávne používanú časť tela šetriť. Trvalé riešenie by mohlo byť v dlhodobej zmene pohybových návykov. Pomôcť môže práve fyzioterapia.

FYZIOTERAPEUT je odborník, který vás v prvom rade vyšetrí a na základe zistených faktov vyvodí záver o súčasnom stave vášho pohybového systému. Na jeho základe určí plán fyzioterapie a ponúkne rôzne varianty riešení. Ideálna je komplexná individuálna terapia s využitím metód, ktoré má k dispozícii. V akútnej fáze bolesti môže byť rychlým spôsobom úľavy manuálna terapia („napravenie“). Bolesti vás zbaví takmer okamžite, no nesiahne po jej príčine. Z dlhodobého hľadiska je neefektívna. Masáže, elektroliečba, balneoterapia majú taktiež pozitívny vplyv s příjemným pocitom uvoľnenia, no efekt je podobný. Trvalé riešenie je v dlhodobej práci na sebe. Cielene a systematicky od základov, v snahe přebudovat jednotlivé a aj celkové pohybové návyky. Zmenu je potrebné vykonať od dýchania až po bežné aktivity denného života.

Aktívna FYZIOTERAPIA onúka komplexný pohľad na telo s dôrazom na jeho funkciu. Zaoberá sa hlbokými svalovými štruktúrami, ktoré sú vďaka prevahe veľkých povrchových svalov často odstavené z činnosti. Cieľom je „prebudiť ich“. Ukázať mozgu, že aj oni sú dôležitou súčasťou tela a napriek tomu, že sú väčšinou „iba“ pomocníkmi, majú čo ponúknuť. Ich úlohou je kontrola a stabilita polohy a pohybu. Radi pomôžu veľkým svalom a ušetria ich preťaženia. Estetické hľadisko tu hrá sekundárnu rolu. Pekná postava prichádza prirodzene. Ako vedľajší produkt. Primárna je snaha zbaviť sa, či predísť BOLESTI a dospieť k svalovej ROVNOVÁHE. Fyzioterapeut je v tomto systéme liečby iba vodcom, ktorý vás nechá pomôcť si prostredníctvom zažitého pohybu a budovania si svojho vlastného vedomia. Využíva pri tom metodiky, ktoré sám ovláda. Vy sami si môžete vybrať cestu, dôležité je aktívne vykročiť a nájsť si ten správny pohyb, ktorý vám bude prinášať i potešenie.

METODIKY FYZIOTERAPIE

FUNKČNÝ SVALOVÝ TRENING je individuálne alebo skupinové cvičenie pod dohľadom fyzioterapeuta. Využíva váhu vlastného tela, fit lopty, overbally, balančné plochy, bosu, cvičebné gumy, expandéry, činky, kettbell, voľné kladky, závesy, plochy a iné. Obľúbené a veľmi účinné je cvičenie s pomocou závesného zariadenia Redcord®. Jeho cieľom je zohľadniť pohyby, špecifické pre každého z nás, z pohľadu zosúladenia mechaniky, koordinácie a energie. Je vhodný pre všetkých. Stupeň náročnosti závisí od vášho stavu.

DYNAMICKÁ NEUROMUSKULÁRNA STABILIZÁCIA je cvičenie vychádzajúce z vývojovej kineziológie. Cvičí sa v rôznych polohách. Necvičíte iba svaly, ale predovšetkým oslovujete a učíte mozog zlepšiť ekonomiku, riadenie a koordináciu pohybu podobne ako je to pri funkčnom svalovom tréningu. Ak ste „preskočili“ napríklad lezenie po štyroch, je to pre vás nanajvýš vhodná forma pohybu.

SM SYSTÉM pracuje s princípom špirálovej stabilizácie a taktiež na nervovo – svalovom základe. Cvičí sa pomocou gumových expandérov. Cvičenie je menej náročné na kondíciu a možno ho cvičiť aj doma. Pohyb sa vykonáva tak, aby dochádzalo k zapojeniu svalov v diagonále. Toto zapojenie je podnetom pre ich správnu funkciu. Jeho bonusom je pekné tvarovanie postavy.

PILATES disponuje súborom 34-och cvikov v rôznych variáciách v závislosti od stupňa náročnosti. Základom je pevné centrum (opora chrbtice), kontrolované dýchanie, koordinácia, presnosť a plynulosť vykonávania pohybov. Je náročnejšie na kondíciu a koordináciu, preto je vhodnejšie začať s individuálnymi lekciami. Po zvládnutí základov je príjemným programom aj cvičenie v skupine. Pozor však na výber lektora. Komerčné cvičenie vo fitnescentre nemusí byť pre vás to najvhodnejšie.

FELDENKRAIS je u nás zatiaľ málo rozšírená, ale účinná forma cvičenia. Využíva učenie a cítenie, aby nás oslobodilo od starých pohybových návykov a prirodzenou, nenásilnou formou ukázalo nové vzory – fyzické i psychické. Výhodou tohto cvičenia je, že nemusíte byť športovcom, či extra pohybovým talentom na to, aby ste ho zvládli a mali z pohybu pôžitok. Je určené všetkým.

Nezabúdajte na to, že mozog potrebuje stále nové impulzy. Aj keď sa už cítite dobre, nevracajte sa, ale napredujte. Preto neváhajte a vyberte sa zacvičiť si JOGU, zaplávať si, zabicyklovať, či sa len tak túlať lesom a vychutnávať radosť z bytia.

Zuzana Woleková

Myslím, že snad každý člověk už někdy slyšel o syndromu vyhoření, tzv.  burn-out syndromu. Co to ale vlastně je burn-out syndrom, které profese jsou jím nejvíce ohroženy a jak se mu dá předejít nebo s ním bojovat? A proč patří povolání fyzioterapeut mezi ty rizikovější?  Odpovědi a cenné rady najdete po přečtení následujícího článku.

Pojem burn-out (vyhoření, vyhasnutí)

Poprvé byl tento termín uveden v roce 1974 americkým psychoanalytikem H. J. Freudenbergerem. Ten původně používal pojem burn-out pro narkomany, kteří se nacházeli v chronickém stádiu své závislosti a později tak také označoval pracující lidi, kteří se projevovali zoufalstvím, letargií a bezmocností. Současná definice burn-out syndromu zní:

„Vyhoření je formálně definováno a subjektivně prožíváno jako stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání způsobeného dlouhodobým setrváváním v situacích, které jsou emocionálně velmi náročné. Tato emocionální náročnost je nejčastěji způsobena spojením velkého očekávání s chronickými situačními stresy.“

Tak taková by byla definice, ale spíše bych se rád zaměřil na to, jak včas rozpoznat blížící se syndrom vyhoření a jak se mu v lepším případě úplně vyhnout.  Již na začátku jsem zmiňoval, že zdravotnické profese jsou tímto syndromem vyhoření velmi často postiženy.  Je to zejména z několika důvodů, které jsou společnými jmenovateli těchto zdravotnických povolání. Jedná se o:

Je možné, že jste se v nějaké z bodů našli nebo jste tam našli alespoň někoho z vašeho pracovního okolí. Třeba ještě není pozdě a můžete mu pomoci tak, aby zase dostal tu správnou chuť a odhodlání do vykonávání své práce. Samozřejmě také existuje několik bodů, které fungují jako prevence burn-out syndromu.

Jak se vyhnout syndromu vyhoření?

1)      Naučte se říkat „NE“

2)      Snižte příliš vysoké nároky

3)      Snažte se přemýšlet pozitivně

4)      Naučte se efektivně plánovat svůj čas

5)      Dělejte si pravidelně přestávky

6)      Nebojte se otevřeně vyjádřit své pocity

7)      Doplňujte energii všemi dostupnými prostředky

8)      Zajímejte se o své zdraví

K těmto základním bodům rozhodně doporučuji vybrat si ještě alespoň nějaké z následujících doporučení. Buďte k sobě vlídní a laskaví, udržujte přátelské vztahy s vaším okolím a získejte tím pocit jistoty a opory. Snažte se být kreativní a naučte se povzbuzovat sami sebe. Používejte slovní spojení jako rozhodl/a jsem se nebo nechci.  V neposlední řadě se často smějte a zkuste se radovat z maličkostí.

Po přečtení tohoto krátkého článku si možná řeknete, že je to hloupost a že vás zbytečně obral o 3 minuty vašeho života. Ovšem někomu jinému zase třeba tento článek život od základu změní.

                                                                                                                                                                                Jakub Mertlík

Trápia vás? Zbavte sa ich!

Bolesť je ako zdvihnutý varovný prst. Signalizuje, že v tele niečo nie je v poriadku. Bolesťami chrbtice trpí podľa niektorých prieskumov každý tretí človek a je to najčastejšia príčina návštevy lekára. Pacienti prichádzajú s chronickými bolesťami alebo ide o akútne a opakujúce sa „seknutia“. Patríte medzi nich? Je načase s tým niečo urobiť. Poradíme vám ako.

Problémy s chrbticou nemusia súvisieť len s vašim vekom. Postihujú tak ľudí vo vyššom veku, ako aj mladých dospievajúcich a najčastejšie ľudí v produktívnom veku. Faktory, ktoré prispievajú k vzniku bolestí chrbta sú predovšetkým:

Ak už trpíte bolesťami chrbtice, väčšinou ide o funkčné poruchy pohybového aparátu, ktoré sa môžu zreťazovať. Vzniká tak dysbalancia (nerovnováha) jednotlivých svalových skupín a mnohokrát sa prejavuje ako bolesť.

Reťazenie funkčných porúch v rámci jednotlivých segmentov môže viesť až do vážnejšieho štádia ochorenia. Vtedy už dochádza k štrukturálnym (morfologickým) zmenám, teda k poškodeniu pevných štruktúr ako sú stavce alebo medzistavcové platničky. Rekonvalescencia pacienta pri takomto stave trvá zvyčajne dlhšie a je veľmi problematická.

Nepodceňujte preto svoj stav, poraďte sa o vašom zdraví s odborníkmi. Predídete tak zbytočne vážnejším problémom.

Ružové tabletky nie sú (dlhodobé) riešenie !!!

Väčšina z nás si vypestovala zvyk pri akejkoľvek bolesti vziať si pár „ružových tabletiek“ analgetického účinku. Áno, zbavia vás bolesti, ale len na pár hodín či dní. Ale neriešia jej príčinu! Preto po nich siahajte iba vo výnimočnom prípade a vyvarujte sa ich pravidelnému užívaniu pri každom náznaku bolesti.

Sústreďte sa skôr na odstránenie príčiny bolesti. Iba tak dosiahnete dlhodobú úľavu od bolesti.

Bolesť v ľudskom organizme totiž slúži ako zdvihnutý varovný prst a poukazuje nato, že niečo nie je v poriadku a je nutné tomu venovať pozornosť.

Dôležité je zohľadniť fakt, či ide o bolesť akútnu alebo sú problémy s chrbticou chronické, čiže dlhodobé. Podľa toho volíme ďalší postup liečby.

Pri náhlych „ústreloch“ (známe ako „seknutie“) je úlohou fyzioterapeuta odstrániť najmä bolestivosť alebo aspoň eliminovať bolestivé prejavy na minimum. Veľmi spoľahlivo dokážeme odstrániť bolesť v rámci elektroliečby napríklad prostredníctvom TENS-hyperstimulačných prúdov. Reflexne ich aplikujeme v mieste príslušného dermatómu. Znamená to, že ak vás bolí napríklad koleno, tak elektródy umiestnime do oblasti driekovej chrbtice v segmente L3-L5. Následne vám v závislosti od diagnózy a vášho aktuálneho stavu vyberieme ďalší postup liečby.

Pri bolestiach chrbtice ide spravidla o výber alebo kombináciu liečby prostredníctvom:

Pri správne zvolenom postupe liečby vieme docieliť to, že bolesť ustúpi takmer okamžite a uľaví sa vám. Avšak aby sme zabránili opakovaniu (recidíve) bolestí a progresu ochorenia, je potrebné, aby ste venovali čas chrbtici aj naďalej a dodržiavali opatrenia a odporúčania.

Bc. Miroslav Laluha – fyzioterapeut

Častým problémem, který denně řeší personál spinálních jednotek, jsou symptomy ortostatické hypotenze (OH), a to především při prvních změnách polohy těla pacienta po úrazu míchy. Tento problém se týká 73,6 % pacientů po postižení míchy – jedná se tedy o fenomén společný většině těchto pacientů[1]. Někteří paraplegici tyto potíže evidují ojediněle, jiní pouze krátkou dobu po úrazu. Závažným faktem je, že zejména pacienti s krční míšní lézí se s příznaky ortostatické hypotenze potýkají denně, což výrazně zhoršuje kvalitu jejich života.

Ortostatická hypotenze představuje komplikovaný klinický stav, který vážně zhoršuje kvalitu života pacientů s míšní lézi a je obtížné ji řešit[2]. Může přispívat k druhotným zdravotním komplikacím z inaktivity a vést k dlouhodobému pobytu na lůžku, zhoršovat funkční schopnosti pro zvládnutí běžných denních aktivit, přispívat k snížené koncentraci ve škole a sníženému pracovnímu výkonu v zaměstnání, a tím snižovat soběstačnost pacienta a také jeho finanční nezávislost[3].

Rozvoj zůstatkového funkčního motorického potenciálu závisí od stavu kardiovaskulárního systému, který je za normálních okolností neustále pod dohledem strategicky rozmístěných receptorů a díky tomu je jemně regulován. Nedílnou součástí této regulace zajištující rovnováhu v organizmu je autonomní nervový systém. Výzkum této regulační oblasti je v zahraničí v značném pokroku. V České a Slovenské republice se jim zabývá žalostně málo teamů, resp. s důrazem na problematiku míšních lézí. Obnova motorického potenciálu, pokroky v rehabilitačním plánu, celkově zvládání aktivit denního života na vozíku či primární biologické potřeby, sportovní výkony a klasifikace handicapovaných sportovců je ovlivněna mírou postižení neuro-anatomických struktur míšních segmentů a také výrazně změněna zásahem do autonomního nervového systému.

Vyjádření závažnosti zkoumané problematiky a subjektivní vnímání oběhových potíží v zátěžové situaci nejlépe vyjádří citace jednoho z pacientů:

„ Na co mi je luxusní auto, když mám prázdnou nádrž?“

Snížená hodnota krevního tlaku a neadekvátní kardiovaskulární odezva na fyzickou zátěž[4] je důvodem, proč se vrcholový paralympijský sport potýká s „boostingem“. Tento mechanismus vylepšení zdatnosti u pacientů s SCI nad Th6 je zprostředkován nociceptivním podrážděním či jiným podrážděním pod úrovní léze, kdy v důsledku volně vzniklé autonomní dysreflexie[5] dochází k prudkému vzestupu krevního tlaku a eliminují se symptomy ortostatické hypotenze, poškozené termoregulace[6]. Tenhle prudký vzestup krevního tlaku muže být život ohrožující (vedoucí k srdečním příhodám, či CMP) a proto byl v roce 2004 zařazen Anti-Dopingovou-Agenturou do seznamu zakázaných metod.

Katarína Ondrušová, Mgr.


[1] Illman I, Stiller K, Williams M. The prevalence of orthostatic hypotension during physiotherapy treatment in patients with an acute spinal cord injury. Spinal Cord 2000; 38: 741–747.

[2] Claydon VE, Steeves JD, Krassioukov A. Orthostatic hypotension following spinal cord injury: understanding clinical pathophysiology. Spinal Cord 2006; 44: 341–351.

[3] Chao CYL, Cheing GLY. Orthostatic hypotension for people with spinal cord injuries. Hong Kong Physiotherapy Journal 2008; 26: 51-58.

[4] Claydon VE,  Steeves JD, Krassioukov A. Orthostatic hypotension following spinal cord injury:understanding clinical pathophysiology. 2006. Spinal Cord Nr. 44, p. 341–351

 

[5] Shergill I. S, Arya M., Hamid R. , Khastgir J., et al.  The importance of autonomic dysreflexia to the urologist. 2004. In BJU Int. 93, p.923–926.

[6] Laird A. S. ,  Carrive P., Waite P. M. E. Cardiovascular and temperature changes in spinal cord injured rats at rest and during autonomic dysreflexia. 2006, In Journal of  Physiology Nr. 577.2, p 539-548.

 

Obľubujete nosiť balerínky, topánky s vysokými podpätkami a úzku obuv? Dennodenne prechodíme veľké vzdialenosti a neuveriteľne si namáhame nohy, preto je veľmi dôležitý správny výber vhodnej obuvi. Ak neviete odolať módnym výstrelkom, tak vedzte, že väčšinou ide o nepohodlné topánky. Chodidlá si neustále utláčate a škodíte tak celému telu. Cez chodidlo sa totiž prenášajú reflexne ťažkosti aj do vnútorných orgánov. Hrozí vám tzv. vbočenie palca – ochorenie nôh nazývané hallux valgus.

Dôsledky tohto ochorenia si najmä mnohé ženy neuvedomujú. Ťažkosti začnú veľakrát riešiť príliš neskoro – až keď cítia neznesiteľné bolesti. Najhorší scenár je operácia nôh. Poradíme vám ako predchádzať halluxom i spôsoby liečby.

Čo sú to halluxy?

Ide o dedičné ochorenie nôh. U detí je zriedkavé. Typickým príznakom je, že dochádza k vbočeniu palca v základnom kĺbe (subluxácia). Všimnete si to podľa vnútornej hrany nohy na palcovej strane. Vzniká tam výrastok (exostóza), ktorý je bolestivý na dotyk. Koreň palca vybočuje von a palec sa stáča k ostatným prstom na nohe a deformuje ich. Deformita sa počas neustáleho nosenia nesprávnej obuvi stále zhoršuje až do neznesiteľného štádia.

Ak sa už toto ochorenie vyskytovalo v rodine, tak je veľmi pravdepodobné, že ho zdedíte. Je škoda, že najmä ženy neprichádzajú k fyzioterapeutovi už skôr, zvlášť keď vidia mieru poškodenia u rodinných príslušníkov a povedia si, že „také nohy nikdy nechcem mať.“ Ak nie je hallux valgus daný geneticky, väčšina žien ho nadobudne počas života nosením nevhodnej obuvi.

Čo sa deje s nohou v balerínke?

Noha má dve klenby – pozdĺžnu a priečnu, ktoré sa formujú podľa povrchu, po ktorom chodíte. Ak chodíte doma na boso alebo v tzv. balerínkach bez takmer žiadnej podrážky, vaša noha postupne prispôsobuje tvar plochému povrchu. K halux valgus sa viaže ku priečnej klenbe, ktorá sa splošťuje. Priečna klenba, ktorej os vedie od palca smerom k malíčku, sa splošťuje a je náchylná k deformovaniu. Ak je balerínka úzka, vznikne hallux valgus. Je to tým, že kosti sa posunú a vytvoria neprirodzený uhol. Uhol zakrivenia sa časom zväčší tak, že výber vhodnej obuvi bude náročnejší.

Odporúčania: Aj letné balerínky sa dajú nosiť na vyššej podrážke. Túto podmienku ale nespĺňa väčšina komerčnej obuvi, ktorú obchodníci predávajú len s niekoľko-milimetrovou rovnou podrážkou, resp. žiadnou. Investujte do výberu vhodnej obuvi viac času a peňazí. Určite sa tak vyhnete drahej operácii a niekoľkomesačným pooperačným ťažkostiam.

Čo sa deje s nohou na vysokom podpätku?

Noha v topánkach s vysokým podpätkom od začiatku trpí neprirodzeným uhlom polohy chodidla. Zväčší sa tzv. esovité zakrivenie dolnej časti (lumálnej) chrbtice. V oblasti od achillovej šľachy cez zákolennú jamu až po zadok dochádza ku skracovaniu svalov. Držanie tela vo vysokých topánkach je nestabilné a vzniká v nich celkovo zlý stereotyp chôdze a stoja.

Pri chôdzi vo vysokých topánkach dochádza najmä k extrémnemupreťažovaniu priečnej klenby nohy. Intenzívna bolesť vzniká v prednej časti zo spodnej strany za prstami. Úzke topánky ešte dodatočne aj prispejú k bolesti deformitou palca, ktorá sa neustále zhoršuje. Dôsledok? Výdrž nohy sa znižuje a ak ste kedysi chodili na turistiky, rýchlo zistíte, že už nevydržíte prejsť ani polovičné vzdialenosti bez bolestí a únavy nôh.

Odporúčania: Zásady, ktoré pomôžu vašim nohám a chodidlám:

TIP: Nechajte sa otejpovať!

Tejping je účinná forma liečby, ktorá preventívne zabraňuje tvorbe a zväčšovaniu deformít nohy. Účinná metóda pre vaše chodidlo – drží stabilne klenbu a nedovoľuje jej sploštiť sa.

Bc. Lucia Hoľková