Novinka: TheraGun kurz

Terapeutické využitie TheraGunu

Kurz „Terapeutické využitie TheraGunu“ vznikol pod záštitou svetovo uznávanej značky TheraGun. Koncepcia TheraGunu predstavuje ucelenú metodiku využitia perkusívnej terapie v klinickom či športovom prostredí. Kurz je koncipovaný ako jednodenný s dĺžkou výuky 8 hodín, pričom program je rozdelený na dve časti. V prvej časti kurzu sa účastníci zoznámia s teóriou fasciálnych tkanív, s obecnými i fyzikálnymi princípmi konceptu TheraGun a tiež s mechanickými aj neurologickými fenoménmi spojenými s perkusívnou terapiou. Druhá časť kurzu je venovaná integrácií TheraGunu v rámci klinickej či športovo zameranej terapii. Absolventi kurzu sú schopní plne a samostatne pracovať s TheraGunom a dokážu pozitívne ovplyvňovať liečbu celej škály diagnóz – neurologických, ortopedických či funkčných porúch musculoskeletálneho aparátu. Kurz je vhodný pre lekárov, fyzioterapeutov, trénerov a tiež pre manuálnych terapeutov.

 

Odbornosť kurzu garantujú Vladislav Prokůpek a Radek Šťastný, ktorí sú jedinými certifikovanými lektormi v CZ/SK, preškolenými osobne pánom Dr. Jasonem Werslandem (USA) – zakladateľ metódy perkusívnej terapie v rámci konceptu TheraGun. Každý úspešný absolvent kurzu obdrží certifikáciu o absolvovaní kurzu.

15.jún 2019 (NOVO VYPÍSANY)

Lektori:

Radek Šťastný a Vladislav Prokůpek

 

V súčasnej dobe obidvaja páni stále študujú obor fyzioterapie na UJEP v Ústí nad Labem.

Behom štúdia aktívne spolupracujú s Laboratóriom pre štúdium pohybu FZS UJEP. V odbore fyzioterapia svoje vzdelanie nad rámec osnov výuky zameriavajú na klinickú medicínu v športovej praxi. Viac ako polovicu štúdia spolupracovali s profesionálnym futbalovým klubom FK Teplice, a. s. Absolvovali taktiež odborné stáže v športových kluboch MŠK Žilina, FAČR Regionálna futbalová akadémia Juhomoravského kraja a na pracoviskách Fyzioterapia Rukavička, Josh Fyzio, MONÁDA Klinika komplexnej rehabilitácie.

Na základe absolvovaných odborných kurzov využívajú predovšetkým koncept Dynamickej neuromuskulárnej stabilizácie podľa prof. Kolářa, myofasciálne techniky podľa Dr. Schleipa, metodiku viscerovertebrálnych vzťahov a filozofiu terapie triggerpointov podľa Mgr. Bitnara a ako jediný v CZ/SK sú certifikovanými lektormi metódy perkusívnej terapie – TheraGun podľa Dr. Werslanda.

 

Som mama  a som fyzioterapeut. Tak prečo o tom nenapísať krátky blog.

 

 

 

 

 

Pred necelými dvoma mesiacmi sa mi narodila krásna dcérka. Keď bola v mojom brušku nevedela som sa dočkať nášho veľkého dňa, kedy sa spolu stretneme v náručí.  Prišiel deň „D“ a kvôli neočakávano očakávanej situácii pôrod skončil cisárskym rezom. Operácia prebehla na výbornú, zažila som krásny moment vo chvíli, keď som uvidela a započula malinkú. Ešte teraz mám zimomriavky. Na druhý deň, som zažila zvláštnu situáciu. Keďže som fyzioterapeut, myslela som si, že z tej postele vstanem ukážkovo. Opak bol pravdou. Maminky, ktoré to zažili, vedia o čom píšem. Na tú vetu, od inej pani fyzioterapeutky nikdy nezabudnem.    „ Tak mamička a postavíme sa“ Tak som vstávala asi 20 minút. Všetko ma bolelo a brušné svaly ako keby ani neexistovali. Postupne však ďalší a ďalší pohyb bol už lepší a ja som mohla byť s mojou dcérkou. Zvládli sme to a na bolesť som už dávno zabudla. Ostala mi v podbrušku už len spomienka v podobe jazvy. Stihla sa už za ten čas pekne zahojiť. Na pohmat okolo jazvy som cítila tvrdé okolie a keď niekedy zapršalo, tak sa miernou bolesťou jazva ozvala. Tak som si skúsila pomôcť. Ešte v nemocnici som sa snažila fascie v okolí jazvy uvoľňovať cielenou dýchacou gymnastikou. Pomalý nádych a výdych do bruška.  Po vybratí stehov a úplnom zahojení, som si jazvu uvoľňovala jemnými mäkkými technikami a vyskúšala som si na jazvu nalepiť kinesiotejp, keďže v mojej praxi tejpujem jazvy dosť často. Aplikáciou kinesiotejpu na jazvu som dosiahla aktiváciu lokálneho kapilárneho prekrvenia, aktiváciu kožného lymfatického systému a odvedenie lymfy do funkčného lymfatického spádu. V skratke… po rôznych procesoch dochádza tak k modulácii hojenia, lokálnej regenerácii jazvy a dosiahne sa aj analgetický účinok. Kinesiotejp na jazvu sa preto považuje za šetrný a efektívny liečebný postup vhodný pri terapii jazvy. Po pár dňoch som kinesiotape odlepila, jemne premasírovala a natrela oranžovým olejčekom na jazvy z jednej reklamy. O dva dni, som si kinesiotejp nalepila znovu. Moja jazva je na pohmat mäkšia a mám pocit , že sa už pri zmene počasia neozýva. Moju jazvu ešte stále vidieť, esteticky sa nezmenila, ale je to pre mňa krásna jazva, pretože mám na ňu tú najkrajšiu spomienku. Ale z fyzioterapeutického hľadiska je moja jazva funkčná.

Milé maminky, som rada, že ste môj prvý blog dočítali do konca a možno som Vám ukázala možnosť ako si pomôcť. Určite si však nepomáhajte samé a poraďte sa najskôr s fyzioterapeutom, alebo iným odborníkom, ktorý tejto problematike rozumie. Určite Vám správne poradia a kinesiotejp nalepia.

 

 

Pretože tento stroj je stelesnením všetkého, čo sa mi na cvičení na strojoch nepozdáva. No toto ti ako argument určite nestačí. Preto pridávam niekoľko dôvodov: „Prečo obísť leg-press v posilke 10 metrovým oblúkom!“☝️

Tvoja chrbtica má určité fyziologické (neutrálne) postavenie. Toto postavenie jej umožňuje odolať veľkému fyzickému zaťaženiu. Preto sa napríklad pri mŕtvom ťahu snažíš udržať chrbticu „rovnú“. Toto fyziologické postavenie v leg-presse dokáže málokto nedocieliť. Ba naopak. Väčšina ľudí dostane chrbticu, hlavne v jej dolnej časti, do veľmi zlého postavenia, do ktorého ťa navyše priamo tlačí x-násobok tvojej váhy. Ouch. Zvyšuješ tak priamo šancu na poškodenie medzistavcových platničeniek a mnohých iných štruktúr.

Existuje dôvod, prečo si schopný vytlačiť 200 kg na leg-press, no na drep ledva 80kg. Tým dôvodom je stabilita. Pri cvičení na stroji takmer celú stabilizáciu vykonáva „mašina“. Tebe už zostáva len veselo tlačiť a zakričať si na celú posilku. Klasický drep je v tomto smere oveľa lepší, no samozrejme náročnejší. Na celý pohyb si „sám“, takže nepracujú iba svaly na nohách, no taktiež brušné, chrbtové a mnohé iné svaly, ktoré tvoj pohyb stabilizujú. Viac zapojených svalových skupín = väčší benefit.️

Už si sa niekedy ocitol v situácii, kedy ťa zavalila 300 kilogramov vážiaca skriňa a jediný spôsob, ako sa zachrániť bolo vytlačiť ju nohami nahor? Nie? Vážne? Zato klasický drep musíš denne vykonať snáď 100 krát. Taktiež som ešte nevidel šport, v ktorom by športovec získal výhodu vďaka tomu, že dokáže vytlačiť x-násobok svojej váhy nad hlavu pomocou nôh. Just sayin’.

Chápem. Leg-press je geniálny cvik pre klasický „instafame“. Dá sa na ňom zdvihnúť veľká váha, je nenáročný na techniku, dobre sa naň chytajú srdiečka na sociálnych sieťach a nevyžaduje veľký rozsah pohybu. No z môjho pohľadu môže byť pre tvoju chrbticu doslova nebezpečný. Stále však nespočet ľudí stále ignoruje napríklad klasický drep ( Pretože im nejde a museli by ho cvičiť s malou váhou, a to predsa oni nemôžu.) a namiesto toho si veselo sadajú pod legpress, pretože ten im vytvára ilúziu falošnej sily.

Prosím, cvič s rozumom. DREPUJ. Budeš silnejší, stabilnejší, koordinovanejší a lepší atlét. A plus k tomu, neskončíš o pár rokov v čakárni u doktora. A to je veľký bonus.

 

Autor: Ján Pisarčík

https://www.instagram.com/physio_honestly/

 

Dnes je 10. Máj a leto sa neúprosne blíži. Väčšina ľudí sa teší, no Monika a jej kamarátka by sa najradšej zahrabali pod zem a vykukli von až pri prvých mínusových teplotách. Opäť raz nestihli schudnúť do leta, napriek tomu, že si to na nový rok napísali do denníčka ako predsavzatie hneď 3 krát. Potom čo zistili, že preklínanie genetiky a čisto kapustová diéta nie sú cesta, rozhodli sa pre prvý správny krok. Cvičiť. Majú vyhraté? Bohužiaľ, nie.

 

 

 

 

Keďže mnoho žien toho o cvičení moc nevie, a hodiny so súkromným trénerom bývajú pomerne drahé, ako ideálne riešenie sa javia skupinové lekcie. A keďže ich existuje tona a všetky majú rôzne cool názvy, nie je vôbec ťažké si vybrať. Takáto skupinová lekcia pomerne často vyzerá nasledovne. Desiatka žien, cvičiacich v jednej miestnosti, spoločne vypotia počas cvičenia snáď všetku vodu v organizme, často bez očakávanej zmeny postavy. Prečo?

Čím viac som sa spotila, tým efektívnejšie cvičenie.

To, ako moc sa spotíš, je výsledkom mnohých faktorov, ako napríklad vlhkosti vzduchu, teploty miestnosti kde cvičíš, poprípade toho, ako veľmi vonku fúka vietor. Potenie je mechanizmus vďaka ktorému, sa tvoje telo ochladzuje, no veľa potu nerovná sa úbytok váhy. Pokiaľ sa pri cvičení ani troška nespotíš, zrejme nie je tvoj tréning ideálny a mala by si zvýšiť záťaž, no merať kvalitu cvičenia podľa množstva potu, je nonsens. Bohužiaľ presne takto to väčšinou funguje. Garantujem vám, že ženy si takmer vždy vyberú cvičenie, pri ktorom sa podľa ich slov „úplne zničia“. A naopak, akokoľvek mohla byť lekcia kvalitne vedená, no majú pocit, že ešte dokážu odísť po vlastných a tričko nežmýkajú z potu v šatni 5 minút, odchádzajú z cvičenia sklamané. Veď si predsa zaplatili, a chcú toho tuku „vypotiť“ čo najviac. Pokiaľ sa už úspešne vyhli hodine Zumby a skončili v posilňovni, ešte stále nemajú vyhraté. Činky obídu oblúkom a zamieria priamo na pás, veslo alebo bicykel, kde následne dlhé desiatky minút sa snažia vypotiť hamburger, ktorý mali v nedeľu na obed.

 

 

 

 

Fyzioterapeut je tak chytený v nekonečnom kruhu kompromisov. Na jednej strane, pri cvičení s takouto klientkou, sa snaží sa zapájať do tréningu cviky napríklad na hlboký stabilizačný systém, na strane druhej, musí brať do úvahy, že pokiaľ klienta nebude mať pocit, že cvičenie ju dostatočne zaťažilo ( pre ňu to znamená litre potu), je pravdepodobné, že na ďalšie stretnutie už nepríde a radšej zavíta na skupinovku. Je skutočne ťažké niekedy vysvetliť, že kvalitný tréning musí byť správne navolený, a tréningový objem po ktorom človek 4 dni len ťahá nohy za sebou, nie je najideálnejší. Vysvetliť, že nemá zmysel urobiť ďalších 15 drepov, keď už pri siedmom nám odišla správna technika, aj keď by to nohy ešte zvládli. No netreba tento boj prirovnávať k boju s veternými mlynmi. Základom je správna komunikácia s klientom, rešpektovanie zdroja jeho motivácie a hlavne spolupráca. A v neposlednom rade veľká dávka empatie a trpezlivosti.

 

 

 

 

Takže pokiaľ je skutočne tvojím cieľom pekná ženská postava, hodinami na páse ju nezískaš. Každý kvalitný fyzioterapeut a tréner vie, že základom sú pevné, silné, „funkčné“ svaly, pracujúce v správnych pohybových stereotypoch. A tie behom na páse, skutočne nevybuduješ. No pokiaľ nie je tvojím primárnym cieľom pekná postava, ale čas strávený s kamarátkami, a „zničenie“ sa cvičením, pri ktorom ti vypne hlava a nemusíš myslieť na stresy z práce a domácnosti, tak potom nemáš čo meniť. Len prosím nenadávaj za 3 mesiace, pokiaľ tvoja postava nebude vyzerať tak, ako si si ju predstavovala.

Autor: Ján Pisarčík

https://www.instagram.com/physio_honestly/

 

 

Kto by nepoznal Harryho Pottera ? Chalana, ktorý to z izby pod schodmi dotiahol až na legendu medzi kúzelníkmi. Tomu sa hovorí progres. A to ani nemal instagram. No nezáleží koľko krát si čítal knižky alebo pozeral filmy, nikdy ti list z Rokfortu / Bradavíc neprišiel. Pokiaľ ho posielali cez Slovenskú poštu, tak sa ani nečudujem. Nakoniec sme všetci boli nútení si uvedomiť, že čary a kúzla nájdeme skutočne len v detských knižkách. A keď sme konečne dospeli, zrazu vidíme hotové kúzla priamo pred očami.

 

 

 

 

 

 

10kilo len za 2 týždne. Detox. Prístroj na chudnutie. Tehličky do leta. Ani sa netreba spotiť. Aj takéto nadpisy v poslednej dobe bombardujú (a určite nie len) moju facebookovú nástenku, spravodajské portály a v neposlednom rade aj instagramový profil. Hotová záplava možností, ako si do leta zachrániť postavu a uloviť môjho vysnívaného partnera na vypracované brucho. Stačí len zaplatiť niekoľko desiatok eur za pás na chudnutie, špeciálny detox alebo „fitness jedálniček na mieru“ od modelky, pre ktorú sú sacharidy nepriateľom číslo 1. Ľudia sa na tieto ponuky chytia až prekvapivo ľahko. Stále totiž odmietajú veriť, že neexistuje žiadna magická tabletka, potravina, žiaden pás a trik, ktorý je tajený všetkými chudými ženami sveta. Veď predsa musí existovať iná cesta, ako drastická diéta a nikdy sa nekončiace behanie na páse. Na to nie je čas (čas by aj bol no chýba vôľa)a preto nám tu vzniká pôda pre podobné nezmysly, ako je jedálniček podľa tvojej krvnej skupiny.

 

 

 

 

 

 

To, že je človek od prírody lenivý, je dávno známe. No to, že je radšej ochotný vyhodiť peniaze za všetko možné, len nie za kvalitného trénera alebo vlastné vzdelanie, je skutočne (a bohužiaľ) realita. Práve neinformovanosť ľudí a ich neochota stráviť jeden víkend napríklad na kurze zostavovania si jedálnička, je živná pôda pre dezinformácie a špekulantov loviacich so sebou nespokojné ženské duše na tabletky na chudnutie. A pritom cesta za „správnym“ životným štýlom, nie je skutočne až tak náročná, ako si ľudia myslia. Obetovať 2 dni na základný kurz o výžive a pár tréningov s (kvalitným) trénerom / fyzioterapeutom pre naučenie sa správnej techniky cvikov a zostavenie tréningu je skutočne v možnostiach väčšiny z nás. A áno dá sa aj normálne jesť, s chuťou a dosť a napriek tomu docieliť vysnívanú postavu.

 

 

 

 

 

 

Akú rolu v tomto celom chaose hrá fyzioterapeut? Tú, ktorú si sám vyberie. Osobne verím, že kvalitný fyzioterapeut by sa mal ovládať základné pravidlá tvorby kvalitného a vyváženého jedálnička. Často môže práve fyzioterapeut správnymi argumentmi zakročiť a posunúť klienta/klientku na správnu cestu. Predsa len, všetky nezmysly typu „Tabletky na chudnutie“ veľmi škodia našej práci. Presvedčiť človeka cvičiť je niekedy pomerne náročné. No presvedčiť človeka, ktorý verí, že namiesto pohybu mu stačí len hltať tabletky alebo piť čárymáry nápoj, je takmer nemožné. Všetci vieme, že to na čom záleží je správne fungujúci pohybový aparát, dobré pohybové vzorce, prevencia zranení a civilizačných chorôb. No vedia to isté aj naši zverenci, ktorí často naháňajú len číslo na váhe? Je naša spoločná zodpovednosť šíriť kvalitné informácie pre ľudí a vyvracať polopravdy založené za víziou ľahkého zárobku.

Prestaňme veriť v kúzla a mágiu. Zlepšuj seba. Investuj peniaze, ale do seba a nie do zázračných produktov. Váž si svoje telo a dopraj mu pohyb, ktorý tak veľmi potrebuje!
Autor: Ján Pisarčík, https://www.instagram.com/physio_honestly/

Dôvod, prečo ľudia vyhľadajú fyzioterapeuta je (takmer) vždy rovnaký. Pokiaľ nie si držiteľom ceny „najsexy pracovník v zdravotníctve“ je dosť možné, že dôvodom návštevy ľudí v tvojej ambulancii, bude bolesť. A nielenže bolesť dokáže poriadne zamotať psychiku človeka, ale je to aj jedna obrovská klamárka a tvoj mozog je jej naivná obeť. Prečo je väčšina bolesti iba v našej hlave a ako jej zmariť jej diabolské plány?

 

 

 

 

 

 

Bolesť je nepríjemný, zmyslový a citový zážitok, spojený s aktuálnym alebo potenciálnym poškodením ľudského teľa. Jej rozhodujúcim činiteľom je porovnanie aktuálnej bolesti s bolesťou predchádzajúcou a jej terajšími následkami. V týchto vetách sa ukrýva celé tajomstvo tohto článku – niečo ako skrytý poklad. Čas na krátky príbeh. Ako malý chlapec som behal často bosí po garáži. Zrazu som zacítil slabé škrabnutie na nohe hneď vedľa päty. Nevenoval som tomu pozornosť a o pár minút, keď som sa išiel obuť zistil som, že som si z garáže odniesol suvenír vo forme klincu zapichnutého do nohy. Až vtedy sa dostavila silná bolesť a nadávky mojej mami smerom na otca, prečo tú garáž nepopratal už pred týždňom. Čo sa v skratke stalo? Nociceptory na nohe zachytili nepríjemný podnet a vyslali informáciu do mozgu na vyhodnotenie. Ten si povedal, že niečo podobné sa mi stalo už mnoho krát a pravdepodobne som len stúpil na malý kamienok, ako už mnoho krát. Ohrozenie nebolo vyhodnotené, ako dostatočné a silná bolesť sa nedostavila. Prešiel týždeň a ja som spolu s mojom detskou nerozvážnosťou znova pobehoval bosí po garáži. Zrazu som zacítil obrovskú bolesť hneď vedľa päty. Vyletel som z garáže 100% istý, že mám znova zapichnutý klinec v chodidle. No v skutočnosti, som len stúpil na malý kamienok.

Čo sa stalo tento krát? Nociceptory zachytili rovnaký podnet ako vtedy, informovali mozog. Ten si povedal, že naposledy, keď som niečo podobné cítil, mal som klinec hlboko v nohe a okamžite „zalarmoval“ bolesť tak silnú, aby som si hneď uvedomil hrozbu, ktorá mi hrozila.
A pritom, som len zavadil nohou o kamienok, čo by som si za normálnych okolností, asi ani nevšimol. Bolesť teda nie je priamo úmerná poškodeniu ľudského tkaniva. V inom pokuse si ľudia nechali svietiť dve lampy s rovnakou teplotou na pravé a ľavé predlaktia. Jedna lampa svietila na červeno a druhá na modro. No hádajte, ktorá podľa ľudí pálila viac. Snáď ešte zaujímavejší pokus bol vykonaný pomocou protézy hornej končatiny. Muž sediaci za stolom mal na stole vyložené obe ruky tak, že jedna z nich bola vyvlečená z rukáva a bola schovaná za doskou, tak že na ňu muž nemohol vidieť. Na jej miesto do prázdneho rukáva sa vložila protéza ruky, ktorá bola položená rovnako na stole ako ruka „živá“. Následne sa malým nožom prechádzalo jemne po protéze a muž prekvapivo poznamenal, že tento vnem cíti. V skratke, mužov mozog mal reagoval na podnet „vysielaný“ z umelej ruky.

 

Čo si z týchto príkladov vziať do života? V prvom rade to, že bolesť sa prejaví aj pri POTENCIÁLNOM poškodení a je vždy vyhodnotená na základe predchádzajúcich skúseností. Je taktiež veľmi ľahko ovplyvniteľná na základe našej sociálnej situácie, spánku a duševnom šťastí. V to čo veríme, hrá obrovskú rolu pri vnímaní bolesti. Pokiaľ bolesť čakáme, dostaví sa vo väčšej miere. Preto treba pri komunikácii s pacientom voliť veľmi opatrný slovník pri opisovaní diagnózy. Slová ako „vyskočená“ platnička alebo „veľmi nestabilné“ koleno asi nebudú tie najlepšie. A naopak. Pokiaľ človek rozumie princípu, že veľká bolesť nerovná sa veľké poškodenie, dokáže z terapie vykúzliť oveľa, oveľa viac.

Autor článku: Ján Pisarčík

https://www.instagram.com/physio_honestly/

Predstavujeme Vám novú sériu článkov a videí, so známymi ľuďmi zo sveta fyzioterapie, športu a výživy.  Postupne vyspovedáme mnohých talentovaných Slovákov a Čechov, dozviete sa zaujímavé informácie z ich života, aj mimo ich profesiu. Umožníme Vám nahliadnuť do ich každodenného pracovného prostredia a taktiež získať mnohé užitočné informácie do praxe.

Mgr. Ľuboš Benkovský, PhD.

Mgr. Ľuboš Benkovský PhD. je od roku 2009 trénerom v FC Spartak Trnava. Vyštudoval na Fakulte telesnej výchovy a športu v Bratislave, kde sa špecializoval na trénerstvo futbalu. Ďalej ukončil postgraduálne štúdium – športová edukológia a trénerstvo futbalu.Trénoval rôzne mládežnícke kategórie, od prípravky až po dorastencov. Momentálne je hlavným trénerom mužstva U17 a inštruktorom Coever coaching Slovensko. Úspešne sa venuje aj ďalším zahraničným projektom.

Myslíš si, že peniaze zabíjajú futbal ?

„Uvediem dva príklady -Leicester City v sezóne 2015/2016, ktorý vyhral ligu a napriek tomu patrí k najchudobnejším klubom v Anglicku a naopak PSG v sezóne 2017/2018 v lige majstrov nepostúpil do finálových bojov a môžeme hovoriť o najbohatšom klube. Nie vždy peniaze rozhodujú o úspechu.“

Opíš nám svoj predzápasový rituál.

„Predzápasový čas je vždy najhorší, nedočkavo čakám na začiatok zápasu. Prvý krát vstúpim do kabíny cca 90 minút pre zápasom. Hráči dostanú na tabuľu všetky potrebné informácie. Následne sa hráči pripravia na zápas po všetkých stránkach individuálne. Druhý krát prichádzam do kabíny približne 50 minút pred zápasom, kde hráči dostanú najdôležitejšie inštrukcie a krátku motivačnú reč. Hráči odchádzajú na rozcvičku s kolegami a ja zostávam v kabíne až do začiatku zápasu. Posledná fáza je 5 minúť pred zápasom, kde hráčom poviem motivujúce slová a následne zápas začína. „

S akými tímami si pracoval, a aké dosiahli výsledky?

„Pracoval som v celej mládeži, od prípravky až po dorastencov. Také najväčšie úspechy sú s mládežníckou kategóriou U13, majster Slovenska a v kategórii U16, druhé miesto, v celoslovenskej súťaži.“

Kam až sa môže slovenský tréner vo svete dostať?

„Možnosti sú neobmedzené, no presadenie vo svete je veľmi náročné. Verím, že raz budem môcť povedať k tejto otázke oveľa viac ☺.“

Aké najčastejšie chyby robia mladí hráči, ktorí sa chcú presadiť vo svete?

„Veľký problém vidím v sebadisciplíne hráčov. Hráči nedokážu udržať dlhodobo cestu za svojím cieľom a podliehajú nástrahám, ktoré ich postupne odklonia zo správnej cesty.“

Aké najčastejšie zranenia pozoruješ u mladých futbalistov?

„Zranenia sa u nás vyskytujú minimálne, ale zvyčajne mávame zranenia spojené s rastovými problémami.“

Pracujete so svojimi zverencami aj na prevencii zranení?

„V klube máme fyzioterapeuta, ale aj vzdelaných trénerov, ktorí vykonávajú svoju prácu podľa metodických postupov zabezpečujúcich prevenciu pred zraneniami.“

Ako sa v tebe zrodila myšlienka byť trénerom?

„Sme futbalová rodina. Otec, brat a ja sme spojení celý život s futbalom ako hráči. Otec sa po skončení futbalovej kariéry venoval trénerstvu futbalu, čo podnietilo moje myslenie orientovať sa týmto smerom.“

Ako vnímaš budúcnosť slovenského športu?
„Budúcnosť slovenského športu potrebuje dlhodobé cieľavedomé smerovanie, finančnú podporu štátu, vzdelaných ľudí a správne rozhodnutia. Následne môžeme robiť veľké kroky vpred.“

Aký máš názor na najvyššiu slovenskú futbalovú súťaž?

„Slovenská liga bohužiaľ nemá top postavenie vo svete futbalu, každopádne tú vidím veľký priestor pre mladých talentovaných slovenských futbalistov. Veľakrát sa stáva, že slovenské kluby nemajú trpezlivosť s našimi mladými hráčmi a bezhlavo nakupujú priemerných zahraničných hráčov. „

 

 

 

 

 

 

https://www.instagram.com/physio_honestly/

 

Predstavujeme vám nové stránky fyzioterapiabratislava.sk, na ktorých nájdete prehľadné zoznamy fyzioterapeutických ordinácií v Bratislave. Ak ste na stránkach nenašli vašu súkromnú ordináciu, alebo ordináciu, s ktorou máte dobré skúsenosti, napíšte nám info@fyzioterapia.net. Pomôžte nám zostaviť aktuálny zoznam fyzioterapií v Bratislave, kde môžete zároveň písať na jednotlivé ordinácie recenzie a pomôcť tak ďalším užívateľom stránok pri výbere kvalitnej fyzioterapeutickej starostlivosti v Bratislave.

Do privátní ambulance Rehabilitace Rehasport v Praze 10-Benicích, hledáme kolegu/kolegyni fyzioterapeuta na poloviční úvazek s možností rozšíření. Čeká vás příjemné prostředí, nejmodernější přístroje, široké spektrum pacientů převážně z řad sportovců či aktivních jedinců, možnost podílení se na zdravotnickém zajištění sportovních akcí a atraktivní finanční ohodnocení. Požadujeme alespoň 2 roky praxe, spolehlivost, loajalitu, časovou flexibilitu, smysl pro pořádek a zodpovědné jednání vůči klientům i zaměstnavateli.

Upřednostňujeme uchazeče se znalostmi McKenzie metody (alespoň kurz A, B), ochotu vzdělávat se dle charakteristiky zařízení. Vhodné pro fyzioterapeuty bydlící na J a JV okraji Prahy či v Říčanech a okolí. Nástup možný od října 2014. V případě zájmu o práci v kolektivu Rehabilitace Rehasport zasílejte strukturovaný životopis na: jitka@rehasport.cz.

Bolesti zad a pohybového systému tvoří hlavní náplň většiny pracovišť léčebné rehabilitace, neurologie a dalších participujících oborů. Tento fakt je tak markantní, že se rehabilitace bohužel v očích odborné i laické veřejnosti stává synonymem pro léčbu bolestí zad. Většina z nás, kteří se s problematikou setkáváme, víme , jak žalostné je povědomí některých lékařských odborností o etiologických možnostech a neurofyziologických aspektech těchto bolestivých stavů. Zde mám na mysli především schopnost uvažovat o zdrojích  bolesti  jinak než obvyklým strukturálním přímočarým způsobem. Dnešní medicína bohužel do značné míry přijímá materialistické uvažování dnešní společnosti a v oblasti léčby bolestivých stavů se její největší zbraň v podobě sofistikovaných zobrazovacích a elektrofyziologických metod stává její největší slabinou. Diagnostické uvažování ve smyslu : “ tam musí něco tlačit “ vede jak ze strany lékařů, tak ze strany pacientů ke konzumnímu abusu CT a MRI  diagnostiky.  Denně se setkáváme s lidmi, kteří jako svoje obtíže pohnutým hlasem líčí nejrůznější protruze, nárůstky, zakřivení, posunutí, lordózy, bloková postavení a další “ hrůzy” diagnostikované a hodnocené bez klinického feedbacku na MRI a CT. V horším případě pak končí tito lidé na sporně indikovaných neurochirurgických zákrocích, které kupodivu nepřináší žádoucí efekty. Naprosto šokující je pak pro mne osobně zjištění, že u člověka , který podstoupil operační zákrok , nikdo z lékařů neprovedl alespoň bazální manuální palpační  vyšetření postižených oblastí. Koneckonců proč ? Měl přece MRI.
Mnozí z nás znají okřídlené rčení o tom ,  že ten kdo léčí bolest tam, kde ji pacient cítí , je ztracen. Sám jsem jako lékař  během své praxe poznal několik pracovišť různých typů . Jako IT konzultant jsem měl možnost navštívit rehabilitační zařízení  napříč  ČR. Z těchto zkušeností vím, že požadavky na “ patlání parafínu” , elektroléčbu ( bez jakékoliv specifikace ), masáže a šetrnou rehabilitaci LS páteře jsou zcela běžnou praxí indikujících specialistů. Lze jim to však vyčítat ?  Obávám se , že ne. Jako lékař neurolog jsem se s funkčním pohledem na problém setkal  poprvé na kurzu manuální medicíny. Přestože dnes koncept kloubních blokád a preferenci kloubních manipulací osobně považuji za překonaný , definitivně jsem tehdy před 14 lety změnil svoje uvažování.

 

Myofasciální zdroje  bolesti

Svalová hmota dosahuje 30-45% podílu na celkové hmotnosti těla. Uvědomíme-li si , jak jsou svaly Stvořitelem konstruovány, o jak geniální percepčně-výkonnou  strukturu jde, je s podivem, jak je z hlediska nocicepce ignorována.  Sval je inteligentní struktura živě reagující napětím a délkou na požadavky plynoucí z našich přirozených potřeb.  Svaly jsou našim výrazovým prostředkem, efektorem našich gest a mimiky. Stav svaloviny je indikátorem naší tělesné a duševní pohody. Svaly jsou elektrolytem, kde v reálném čase proudí megabity informací aferentně-eferentním směrem za neustálé zpětnovazebné kontroly periferie – CNS. Žádná jiná struktura nemá tak blízko k nervovému systému než svaly. Nervosvalové ploténky zhmotňují informaci a ideu ve viditelný a hmatatelný pohyb řízený neuromediátory.  Proto je také rozumné používat pro pohybový systém výraz neuromuskulární, který vystihuje integrální jednotu obou systémů. Svaly jsou složité, je jich přes 600, dají se špatně zobrazit, nedají se snímkovat, nedá se na ně přímo sáhnout. Koneckonců vyšetřovat v 21. století něco pohmatem …?! To vše možná vede k jejich ignoraci z hlediska primárního zdroje  bolestí.

 

Myofasciální trigger body

Esenciálním projevem myofasciální poruchy je trigger ( spoušťový bod ) bod ( dále jen TrP).  Mnoho lékařů o existenci trigger bodů netuší nebo je jejich představa o jejich podstatě velmi zjednodušená. V první řadě je potřeba uvést, že v případě TrP nejde o nějaký abstraktní fenomen , nýbrž o palpační diagnostice dobře přístupnou změnu . TrP se obvykle projevuje jako dráždivý locus nebo uzlík ve svazku stažených svalových vláken ( taut band ). Jde o kontrakční uzlíky vznikající ve spojitosti s excesivním uvolněním  acetylcholinu z nervosvalové ploténky.   Perzistující kontrakce s aktivací aktin-myosinového komplexu vede ke zvýšeným nárokům na dodávku energie pro udržování kontrakce, přičemž se současně uplatňuje i relativní hypoperfúze kontrakčního uzlu vedoucí k ischemii. V místě TrP chybí energie ( ATP ) pro pohon kalciové pumpy, která vrací Ca 2+ ionty potřebné pro aktivaci aktin-myosinového komplexu do sarkoplazmatického retikula a nastává energetická krize. Následně dochází k uvolňování zánětlivých mediátorů z  postižené tkáně  ( bradykinin, substance P, CGRP a další ) s prokázaným nociceptivním potenciálem. Právě tyto neuromediátory jsou odpovědné za tzv. periferní senzitizaci ( zcitlivění ) vedoucí k multiplikaci bolestivé aference směřující k zadním rohům míšním. Někdy se mluví o tzv. nociceptivním bombardování. Zvýšená aference pak vede na úrovní míšní a supraspinální k senzitizaci centrální. Mění se konektivita neuronů zadních rohů, rozšiřují se neuronální receptorové pole pro vnímání nocicepce a dochází k synaptické reorganizaci. To vše velmi zjednodušeně řečeno vede k fenoménu přenesné bolesti, která je pro myofasciální syndromy typická. Periferní a centrální senzitizace spolu s neuroplasticitou CNS jsou pak odpovědné za chronizaci bolestí.

 

Přenesené bolesti

Fenomén přenesené bolesti je dalším typickým projevem  myofasciálních poruch. Již z prací Kellgrena a později Travellové a Simonse je známo, že každý sval resp. jeho část  je schopen produkovat poměrně typické bolestivé  vzorce s periferním  šířením.   Tyto vzorce jsou navíc poměrně  interindividuálně stabilní a charakteristické.  Bolesti jsou zajímavé tím, že nerespektují neurologickou topickou projekci ( dermatomy).  Často jsou pak vnímány jako tupé, hluboké neohraničené.    Bolesti mohou být snadno zaměněny za bolesti radikulární nebo viscerální. Typickou vlastností je jejich provokace nebo zesílení polohou těla nebo pohybového segmentu nebo aktivací svalovou.  Přenesené bolesti nemusí mít vysloveně algický charakter, ale může jít o projevy senzitivního dyskomfortu,  hyperestezii nebo allodynii v určité oblasti.

Motorické a vegetativní symptomy

TrP jsou kromě bolestí také zdrojem motorické a vegetativní symptomatologie.  Zvýšený tah svalových vláken zavzatých do TrP vede ke kompenzačnímu prodloužení sarkomer v oblasti svalového úponu s iritací úponové porce svalu . Výsledkem je pak symptomatologie entezopatická, navíc mnohdy komplikována reflexní inhibicí okolních svalových vláken .  Tyto změny  pak vedou k omezení pohybového rozsahu v pohybovém segmentu nebo kloubu a vnitřní svalové dysbalanci. Autonomní symptomy  bývají  často diskrétní a zahrnují především změny kožní teploty, prokrvení a potivosti.
Spontánní produkce senzitivních, algických, motorických a vegetativních symptomů je typickou vlastností aktivních TrP.   Navíc je důležité , že  pacient  poznává symptomatologii produkovanou aktivními TrP jako známou a typickou pro jeho potíže.    Latentní body  nejsou obvykle  zdrojem spontánní nociceptivní produkce, ale  bývají zdrojem omezení pohybových rozsahů.    Bolestivá a senzitivní symptomatologie se obvykle projeví až při jejich podráždění. Navíc jde v tomto případě o bolesti , které pacient neklade do přímé souvislosti s jeho obtížemi.   V zónách přenesených bolestí se pak mohou vyskytovat satelitní TrP přispívající k řetězení  obtíží.

 

Minininvazivní terapie myofasciálních bolestivých syndromů

Terapie  myofasciálních syndromů  je v našich zemích téměř výhradně založena na neinvazivních a nepřímých terapeutických postupech s dominancí postizometrické relaxace a ischemické komprese a s využitím kombinované elektroterapie. V posledních dvou dekádách se v zahraničí intenzivně rozvíjí koncept trigger point modelu techniky Dry Needling. Jde o použití tenkých pružných  solidních jehel o průměru od 0,2 do 0,3 mm aplikovaných zaváděcí trubičkou do oblasti svalového trigger bodu. U nás existuje povědomí o technice zvané suchá jehla, ale bohužel málokdo skutečně  ví, jak se vlastně technika provádí. Většinou se setkávám s představou, že se místo obstřiku s mesokainem píchne do místa bolesti injekční jehla .
Dry needling se vyvinul v podstatě jako vedlejší produkt  akupunktury , kdy akupunkturisté empiricky došli k tomu , že aplikace jehly do určitých míst svalu přinášela okamžitý efekt na zmírnění svalového napěti.  Po pracích vydaných Kellgrenem, Travelllovou a Simonsem bylo patrné, že oněmi místy , jsou svalové trigger body. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se začínají objevovat první systematizované studie a snahy o konceptuální použití techniky. Okolo roku 2000 se pak objevují práce zaměřené na využití nízkofrekvenčních proudů aplikovaných perkutánně přes jehly do svalových TrP. Elektrostimulační techniky se pak objevují pod různými názvy jako NEIMS ( needle electrical intramuscular stimulation ) nebo PENS ( percutaneous electrical nervel stimulation ).

 

Dry needling

Podmínkou  provádění miniinvazivního ošetření je detailní znalost anatomických poměrů včetně tzv. cross section anatomie a znalost vzorců přenesených bolestí generovaných jednotlivými svaly. Je  nutné umět analyzovat bolestivý region v kontextu možného podílu přenesených bolestí. Ošetření se zpravidla provádí ve směru z centra do periferie ( centrifugálně ). Vycházíme totiž z empirie, že periferní trigger body  bývají velmi často satelitní povahy a často spontánně mizí po ošetření  primárního aktivního bodu. Při palpaci inkriminovaného svalu detekujeme tuhý snopec vláken, který v případě aktivního TrP obsahuje hyperiritabilní uzel generující bolest, kterou pacient identifikuje jako jemu známou. Často se při palpaci takového místa objeví lokální záškubová reakce nebo jump sign ( pacient sebou trhne ).  Místo s TrP fixujeme u dobře přístupného svalu mezi ukazovák a palec klešťovým hmatem. U plochých svalů fixujeme bod mezi dva prsty položené břišky na sval. Délka použité jehly je odvislá od hloubky TrP. Pro zavedení se používá speciální zaváděcí trubička ( obvykle součástí balení ). Jehlu poté zavádíme do hloubky svalu pod úhlem specifickým pro konkrétní anatomickou lokalitu. Při kontaktu s aktivním TrP se objeví rychlý svalový záškub a pacient ucítí zpravidla bolestivost jak v místě aplikace, tak po kratší latenci také v referenční zóně svalu ( přenesená bolest ). Po dosažení TrP provádíme repetitivní vpichování jehličky pod měnícím se úhlem tak, abychom vyvolali lokální záškubovou reakci a zasáhli co největší objem vláken kontrakčního uzlu. Jehlování opakujeme zpravidla do doby, než se sníží intenzita a frekvence záškubů. Osobně pak jehličku v místě bodu ještě na několik minut ponechávám   s tím, že několikrát provádím její lehkou rotaci. Tím dochází k ultralokálnímu strečinku svalových vlákének procházejících TrP  tak, že se lepí fibrinem na jehlu jako “těsto na vařečku”.

 

NEIMS

Inzerované jehličky mohou být pak v další fázi ošetření použity jako elektrody pro přímou svalovou stimulaci nízkofrekvenčním proudem.   Jehla  v TrP bývá používána jako katoda . Cílem je dosáhnout nadprahové motorické intenzity, která se projeví jako svalové záškuby ve frekvenci 2-10 Hz. Jde tedy o elektricky provokovanou lokální záškubovou reakci.  Používají se asymetrické bifázické proudy s délkou impulsu do 500 սs.  Délka aplikace nepřesahuje obvykle 10 minut nicméně zatím chybí obecný konsensus.

 

EFEKT TERAPIE

Efekt použitých technik lze rozdělit na přímý a nepřímý.   Přímým mechanickým kontaktem hrotu jehly s vlákny TrP dojde k přerušení ošetřených svalových vláken a k prudkému poklesu jejich napětí. Dojde k normalizaci délky pasivně protažených sarkomer v periferních částech svalu a ke zmírnění tahu na začátku a úponu ( obr. 2). Nepřímo pak dochází k intenzivnímu nociceptivnímu vstupu do CNS s reflexní odezvou na úrovni svalu . Nepřímo se pak uplatňují s velkou pravděpodobností také galvanické jevy startované inzercí kovu do svalu a bylo prokázáno , že bezprostředně po ošetření dochází k prudkému poklesu koncentrace zánětlivých mediátorů v oblasti TrP. Vlastní efekt je předmětem probíhajících studií a není třeba zastírat , že substrát metody je spíše v empirické rovině.  Komplikací mohou být spíše ojediněle menší hemathomy nebo několikahodinová bolestivost . Jde ale spíše o frekvenci výjimečnou. Zánětlivé komplikace se při dodržení desinfekčních pravidel neobjevují a poranění cévních struktur nebo orgánů ( pneumothorax ) je při respektování anatomických poměrů velmi vzácné. Pacienti nemají žádná omezení a bezprostředně po ošetření je vhodné doplnit manuální techniky  zacílené na release ošětřených tkání. Hojení svalových vlákének probíhá cca 7-10 dnů.   Do té doby není vhodné opakovat terapii v místě dříve ošetřeném.

Obr. 2 . Schéma Dry Needling. Sarkomery TrP a normálního vlákna.

 

autor:

MUDr. Tomáš Vilhelm

info@vertebra.cz

www.vertebra.cz

tel.: 773 560 897

odkaz na plakáty TrP http://www.vertebra.cz/plakaty/